Irský deník – Terezy Daňkové a Pavly Sosnové

Cerpame sily na nas nejrusnejsi pracovni tejden a krome klasicke hodinky na internetu si take delame vylet do BANK OF IRELAND, aby nam nezhubly strajtofle:) Samozrejme take dusledne dodrzujeme nas vzajemny slib, ze si za kazdou vyplatu musime udelat nejakou drobnou radost. Trosku jsme to sice tentokrat prehnaly, ale co se dalo delat, kdyz nase oblibene obchody s hadrikama - PENNYES, HEATONS a DUNNES STORE mely letni vyprodeje:) A ty boty jsme fakt potrebovaly:)

Tereza si rozbila svuj hrnecek z domova, tak zaplakala, zaklela a zametla. Pavle se stalo totez pred tejdnem, takze si aspon nemame co zavidet.

Mely jsme premieru! Pustily jsme poprve v zivote pracku! Tocilo se to a vypralo to!

Vecer jsme mely dalsi premieru! Sly jsme na nasi prvni irskou diskoteku, vlastne hned na dve. V prvni ulici od naseho bytu stoji jedna a v druhe dalsi. Takze jsme chytly opravdu vybornou pozici bydleni:) LESEK nas pozval na vino a AREK (neni to MAREK) vokounel (vypil predtim sam celou flasu) a chtel s nama furt tancit. LESEK se omlouval, ze ho nezna a ze je to magor:) Kazdopadne DAKOTA i CENTENARY STORES jsou docela mega diskoteky, vypada to, ze se tam slejza celej Wexford, takze priste vyrazime na flam. Zejtra musime bohuzel vstavat do prace. Ale jinac to nejde, kdyz chceme bejt ty miliooonaaaari:)))

Paja je nachcipana, frka a smrka a je rada, ze mame dnes v rozpise jen 4 hodky v praci, protoze sotva leze. Vzaly jsme si dokonce rano taxika, aby to prezila a MAREK ji daroval nakou polskou meducinu.

Mame dalsi vyplatu, zas nam na vyplatni pasce nesedi hodiny, ale protoze nam 2 hodky pridali, tak to asi reklamovat nepudem:)

V 16:00 prichazi v praci novinka, DECLANE nam oznamuje, ze mame prodlouzenou sichtu do 21:00, a to ve “Function baru,” obsluhovat u svatebni hostiny. Uvedomily jsme si, ze mame vlastne ve smlouve psano “BAR/FUNCTION WAITRESS.” DECLANE teda po nasi stiznosti asi opravdu kontroloval, jak na tom oficialne jsme. Function bar je o patro vejs a mame radost, protoze tam vetsinu casu dela SLAVKO a uz na nas mrka, at dem sklidit stoly. Venku se rozdaval ovocny punc pro svatebcany. SLAVKO brani vlastnim telem komukoliv vstup do mistnosti a sibalsky ukazuje na 2 plne sklenicky: “No, ochutnejte holky, ja hlidam, pijte, pijte, jen zadny prudky pohyby, at nejste napadny.” Vypada to, ze function waitress se maji lip. Prvni 2 hodiny jsme nedelaly nic, krome toho, ze jsme umyly par lzicek. Nikdo nas nekontroluje, jen function manager neco prohodil, at pomahame. Nikdo ale poradne nevi, s cim. A tak korzujem mezi druzickama a aspon dolejvame svatbcanum cisteho vina.

V baru se objevil rozpis sluzeb na dalsi tejden. Vypada to, ze nase remcani opravdu neprislo vnivec. Mame 42 hodin! To se asi poserem! :)) DECLANE nas chce znicit. Mame i nocni sichty, do 1 do rana. Sice asi sotva polezem, ale mame radost, prijely jsme prece pracovat.

Byly jsme se podivat v pradelne, a protoze tam nikdo nebyl, odnesly jsme si odtad maly zahadny uzlicek. Na novych prosteradlech se spinka vyborne:))

Roman nas rano vede do obchodu pridelat klice, takze mame uz konecne pristup do baraku. Jsme oficialni obyvatele na adrese Skeffincton street 15, Wexford:)

Proplacime si v bance minulou vyplatu a jako vzdy si delame radost nakyma hadrikama:) V zari si asi budem muset koupit jeste jeden kufr, abysme to pak odvezly:)

V ALDI jsme udelaly nas prvni velky rodinny nakup za 40 euro a valime si to na navstevu za JARKOU a PAVLEM. Chteli dat vedet, jak se nam dari v novem bytecku. Nemaj dobry zkusenosti s Polakama, tak se trochu boji. Hlavne PAVEL. Ten by je nejradsi vsechny preventivne pro jistotu zmlatil:) A furt zjistuje, jestli z nas nahodou nezdimaj naky penize navic. Taky nam chybi prosteradla, a ty si prej mame “lohnout ve Ferrycarrig laundry.” Mame tam totiz coby cisnice pristup:) a prej to tak delaj vsichni. No, tak to bude jeste sranda:)

LESEK je sympatak, ucime se polsky, mluvi na nas pomalu, hraje na kytaru a poprosil nas, jestli bysme s nim nesly nakupovat, ze nerad chodi sam:)

Mame novyho spolubydliciho, vedle pres chodbu. Jmenuje se MAREK, tez z Polska a rikal ze “suka praci.”

V praci nic noveho, dostaly jsme na starost par stolu, takze jsme obsluhovaly irske zbohatliky a lestily svou anglictinu:)

Vecer nas JARKA s PAVLEM pomaha stehovat. Kdyby byl prej nakej problem, tak se mame vratit,ze nas radi uvidi a ubytujou. Ale vypada to dobre, doufame, ze je to nas novy domov az do zari, protoze desaty stehovani bysme uz asi nerozdejchaly. Zaplatily jsme nas prvni tydenni najem a seznamily jsme se s nasima novyma spolubyslicima: LESKEM, ROMANEM a ANDREJEM. Uz jsou tu vsichni 2 roky a maj srandovni anglictinu. V kuchyni sedi na bidylku zluty PAPAGAI:) Pavla se vzteka, ze to je kanarek a ne PAPAGAI.

Vecer se divame na anglicky film s polskym dabingem a snazime se pochytit nova slovicka. Mluvime mezi sebou polsko-cesko-anglicky a je to docela prdel.

JARKA rano klepe na dvere a ze ji volala kamoska MARKETA (toho casu tez ve Wexfordu). Prej pomaha “lidem v nouzi a podobnym zoufalcum” Ma pro nas byt v centru! Vecer to mame jit zkontrolovat a pripadne rovnou kejvnout. No huraaa, neco se rysuje!

V Irsku stale zuri vedra, takze vyletu-chtiva JARKA nas vsechny nalozila do auticka a uz si to kodrcame na CURRACLOE BEACH. Behalo tam krasny stene retrivra, tak jsme ho nemilosrdne caply a fotily ho a majitel jen koukal a nevedel, jestli je to unos ci co. Cachtaly jsme se v IRISH SEA! Teplota vody nic moc, ale byly jsme tam a opalovacka na plazi byla exkluzivni.

Byt je v centru Wexfordu, 40 euro na tejden na osobu (=jedna z nejlevnejsich variant bydleni v Irsku), klasickej SHARE HOUSE (kuchyn a koupelna spolecna s ostatnima najemnikama). Vypada to docela dobre, starsi baracek, ale docela v cajku. Na to nase prespani do zari je to naprosto vhodne. Jsou tu 4 Polaci, chlapy kolem 30-40 let, vypadaj sympaticky, tak uvidime. Hlavne, ze nas tu odsad nikdo nevyhodi. Jedem s JARKOU narychlo koupit nejaky deku a polstare, protoze tam nic neni a muzem se zejtra stehovat. Po mesici budem konecne bydlet! To je uspech! :))

Vecer mame CZECH PARTY, do Glenbrooku (ctvrt, kde stoji JARKY domecek) prisel SLAVKO s pribuznyma. Jsou to 2 mladasove, kolem 20 let, Lenka a Erik, hledaj tu praci. Posedeli jsme, popili a PAVEL nam udelal soukromej koncert na kytaru. Zjistily jsme, ze je to nadany hudebnik, takze jsme mely konecne nejaky kulturni zazitek. Sklada dokonce svoje pisnicky, takze jsme mu to vsichni povinne okomentovali, aby vedel, co muze prorazit branu showbyznisu a co ne:)

ROBERT (Jarky samponsky soused) prej vcera lital po dvorku do pul tela nahej, celej barak se otrasal dunenim TECHNA a ptal se: “Kde jsou holky?” :)))

U DECLANA jsme si vydupaly, ze muzem byt dnes v praci az do 21hod a ne do 16hod. Oznamily jsme mu, ze mame FULL-TIME CONTRACT a ze chcem vic a vic a ze to zivotne potrebujem. Kejval, ze se s tim pokusi neco udelat, ale prej to nechape, protoze smlouvu na plnej uvazek tu maji jen nejvyssi manageri. ZUPER :/ Kazdopadne jsme ho aspon dokopaly k nejakymu cinu, misto 12 hodin ted mame 27 a snad nas tam necha jeste dyl v utery.

Tereza byla poprve v kuchyni a delala sandwiche. Rikaj tomu “Sandwich lady.” Lidi v kuchyni jsou fakt sympaticky, klabosi a par uz jsme jich zaukolovaly, at se nam ptaj po byte. PETEROVI jsme nosily na ochutnavku sandwiche a orisky, protoze chudak nema, coby umejvac nadobi, pristup do skladu. A to my jooo:))

Zpatky jsme si zavolaly taxika, ale protoze jako vzdy dlouho nejel, sebraly jsme si svych pet svestek a tapkaly pesky nasi klasickou 4km turu.

A dopsala nam propiska:))

Rano jsme si skakly na recepci pro dalsi vyplatu, kupodivu mame poprve stejne, 130 euro. V praci se ale dovidame sladkou novinu, ze mame v rozpise na dalsi tejden jen 12 hodin v praci!!! Absolutne zurime. To bysme to mohly rovnou zabalit a ject domu. Stezujeme si Declanovi, ze jsme puvodne pocitaly s 40 hodinama na tejden a ze nemame ubytovani, tim padem ani PPS number, a tim padem platime 42% dane a za nakych 50 euro na tejden se ani nenajime, tak co blbne, proboha??!! Kejve a tvrdi, ze to este promysli a prepise. Jestli ne, tak jdem v pondeli za ORLOU, mavat nasi smlouvou na plnej uvazek.

Pavlu zas dneska souply na 9 hodin do kuchyne, v parnem letnim dni. Opalovala se tedy nad zarem topinkovace:)

Do Irska prisly konecne vedra, slunko pali od usvitu do zapadu. Mame zase volno, tak mame na dvorku pred barackem literarni a opalovaci klub.

Odpoledne jdem konecne na urad socialnich veci, vzridit si to jejich slavne PPS number (Public Personal Service Number). Pani s nama sepsala par formularu typu: “Kdy jste priletely do Irska?”, “Mate praci?”, “Jmeno vasi matky za svobodna” Trochu se divila, ze mame trvalej pobyt v hostelu, ale neprotestovala, takze mame vyhrano. Z 42% dane se brzy stane minulost a rozdil za celej mesic nam vrati. Budem bohaci!:))

K veceru jedeme s Jarkou a Pavlem na vylet na plaz CURRACLOE, kde se natacel film “Zachrante vojina Ryana.” Plaz je nadherna, obrovska a prazdna. Prosly jsme se podel pobrezi a vycachtaly nozicky ve slane vode. Priste vezmem plavky, zas tak studeny to neni. Akorat je od Wexfordu vzdalena cca 8 km, takze pesky se nam moc nechce. Ve Wexfordu se sice vleva reka Slaney do more, ale je to kamenity pristav a maximalne utociste pro rybare. Jesteze mame Jarcino auticko:)