Irský deník – Terezy Daňkové a Pavly Sosnové

Rano mame budicka a zvedame kotvy. Mirime jistym smerem, a to do KIRWAN HOUSU. MARTY nas ubytoval ve svem zanerazenem kutlousku, ktery jsme musely nejdriv uklidit, nez jsme se odvazily sednout na postel. Musime pokazdy lezt pres jeho komurku s pocitacem (vlastne tomu rika OFFICE/RECEPTION), ktera ma rozmery neco jako 1m/1m. Vyrabime rucne inzeratky, ze hledame byt a lepime je po Wexfordu na telefonni budky, v knihovne a po obchodacich. Musime uz fakt zkusit vsechno. Darovaly jsme MARTYMU nasi cennou Becherovku za jeho ochotu a on nas za to libezne objal. Sprchu a zachod mame nekde na chodbe, ale zo bysme chtely v hostelu. Prace pro nas prej zatim zadna, jen potrebuje vecer pomoct s nakyma plakatama v music baru. To sme ale blbe pochoopily, jen nas zval do hospody:) Nas pokoj je vyzdoben obrazy vyrobenych z vlozek a tamponu:) Nastesti nepouzitych. Asi tu byla naka vtipna defcata! Taky nam porad MARTY porad piska na pistalku. MNutno dodat, ze ponekud falesne. Pisem SLAVKOVI a doufame v pomoc. Ale muzem tu na internet na jak dlouho chceme, takze vecer serfujeme a serfujeme. Konecne jde nekde ICQ.

Rano se dobejvame za Orlou, kvuli uniformam a vyplate. Obe mise uspesne splneny. Vyfasovaly jsme fesne kosilky,gate a zasterky, ostatne fotogalerie je vsem dukazem. Podepsaly jsme nakej canc, ze sme obdrzely uniformy, ale na daleko mensi pocet,takze uz se tesime,jak si na konec ulejem domu zasterky jako suvenyry:)) Na recepci prej mame seky, ktery si musime skocit do banky proplatit, prej to takhle chodi porad. Pavla mela sice na obalce jmeno neco jako SONSONOVA, ale neva. Mame 2 seky na 94 euro, tot plat za 3 dni, 20 hodin prace a to jeste platime tu vysokou 42% dan, protoze nemame PPS number. Ostatne prej nam pak vsechno vrati. V desti pochodujem do Wexfordu nase zname 3 km. Objevily jsme zkratku, takze uz to davame za 45min. V zari uz to budem behat za 10 min:) Sasime si to za Martym do Kirwan housu. Pta se nas, kdy se mame vystehovat z hotelu a jestli neco mame. Vysvetlujem, ze nemame nic. Tereza komentuje slovy:”YES, QUITE FUNNY SITUATION,”Pavla pridava:”YES, WE ARE HOMELESS.” Marty povida, ze u nej muzem par dni zustat, kdyz mu pomuzem sem tam s nakou praci v hostelu. No,to je pecka! Takze od zejtrka delame pokojsky v hostelu a ubytovani zadaco. Skacem radosti do vzduchu. Teda spis obraznem po 9.ti hodinovy sichte je to trochu technicky nemozne. Informovaly jsme taky ORLU, ze mame docela problem s ubytovanim, vzhledem k tomu, ze nam v emailu tenkrat psala, ze nam s tim pomuze. Rekla nam, at si najdem normalne neco na 6 mesicu a kdyz jim pak mesic dopredu dame vedet, ze koncime, ze prej by to nemel bejt problem. Jenze trochu pochybujem, jestli nam pak v tomhle pripade vrati tu tucnou zalohu. To je asi mile ORLE jedno. Kazdopadne to vypada, ze asi tuto “nenapadnou pravnickou klicku” podstoupime. Tereza zavola kamosum, at zkouknou naky paragrafy, co vsechno tim blbym porusenim smlouvy muze nastat:) No,asi nic. Proste v zari zvednem kotvy a pojedem.
Navstivily jsme BANK OF IRELAND s sekama. V Cechach jsme tu vec v zivote nevidely, ale pani tam chvilku neco carovala a zachvili zacla sazet bankovky, takze uz jsme asi opravsu svetaznale:)
Volaly jsme jeste z budky jedny pani na inzerat, ale asi nakej spatnej prijem, pani jen kricela: “HELLO, HELLO” a Tereza rvala: “HELLO,HELLO, PAVLA SPEAKING. CAN YOU HEAR ME? WE NEED YOUR FLAT!” Uz jsme ji totiz jednou volaly a ona rikala,ze ma volno, ale na 3 mesice nas nechce. Tak abysme zahladily stopy, predstavily jsme se tentokrat fikane jinym jmenem. Nase vynalezavost sice nezna mezi, ale bohuzel pani fakt neslysela nic a ani na zvolani: “Babo jedna hlucha!” nereagovala, tak jsme zavesily a vsechny vhozene centy vypadly zpet. Telefonovani je zde opravdu velice levne:)
Zpatecni cestu jsme zase poctive tapaly pesky. Byla to krizovka, Tereze bujely na nohach pochyre a Pavla rikala, ze uz ma v botickach ohnicek. Tereza dokonce sproste zaklela na cela rozlehla luka novou vynalezavou nadavku: “KURSA FUKS,” az se irske duby zachvely. Malem jsme sebou sekly, ale nevadi, usetrily jsme prece dohromady 6 euro za taxika:) Na pokoji balime kufry a premyslime, co si vsechno vezmem na pamatku. Odnesla to slusiva koupaci capka, par mejdlicek a Pavla si vzala stojanek na fotku! V hotelovem rejstriku jsme nasly, ze jedna noc zde oficialne stoji 240 euro, takze za tech 9 noci, co jsme se tu uhnizdily, bysme normalne zaplatily kolem 120 000,-Kc. No nevadi, my jsme jim za to urcite staly. Vecer popijime vinko a naposledy se cachtame v hotelove vane.

Ranni sok pro Paju, je poslana do kuchyne - delat sandwiche. Na cely den uplne sama a samozrejme nechteli zadny klasiky, samy spesl hovadinky. Tereza mela cleaning tables, jen na poslednich par hodin ji DECLANE predal svoje stoly na “dolni palube.” Prekvapeni dne: kazdou nedeli mame davat vsechno spropitny do spolecny sklenice a pak se vse rozdeluje mezi vsechny rovnym dilem. Dostaly jsme tak kazda 16,5 eura. Wow!!! Terza se dnes polila mlekem, Paja rozteklou slehackou, chodila v pokecane zastere s omluvnymi slovy “small accident.” Vetchy starik nas chtel na terase libat a cpal do zasterek eura. Pavle ale nakonec nedal nic, ale pusu si prece vynutil. Terezy se jedna pani ptala, kolik stoji v Cechach kafe a slintala zavisti nad cappucinkem za euro. To ale nevidela nase platy. To by se asi od srdce zasmala. Pavla pronesla pamatnou vetu: ” Ja jdu vypolisovat ty katlery,” Tereza slintala jak slon, protoze Paja dostala od sefkuchare melouna, ptal se ji “Do you eat melon?” “Yes.” “Do you want melon?” “Yes.” A bylo to, jakepak zdrahani. A Cinan Terezce nic neprines. Celej den sekal lososi vocasy. Pokus o lehkou konverzaci s Nemcourem typu: “Guten Tag, wie geht, herzlich willkommen in Berlin.” Taky prisel druhy pokus o konverzaci s Polakem, opravdu to nejde. A chlapci v baru maj veselo, DECLANE predal BILLYMU Terezu se slovy, at se o ni stara a BILLY, lisak podsita, mrkal a placal, ze se bude starat jako o girlfriend. Pak nas poslal lestit pribory, at si tam prej pokecame v klidu o klukach. A taky , ze jo. Tak nejlepsi je STEVEN, typicky sladous na koukani. Druhymu hezounovi slapla Paja na seznameni na nohu, ale zavinil to tlusty pan, kterymu patri DIK. JAMES je sexy, ale ma krapet vanicku. EAMON je teplej a Terezu masiroval v kuchyni (doufa, ze to videl Cinan). LUKE a JONATHAN nestoji za rec, ale jsou hodni a vzdycky pomuzou. Pak je tam NICKY, to je trochu sadylko (Paja rika “to je prasopes”). BILLY a DECLANE jsou nasi manageri, zlaticka, braly bysme je za sefiky i doma. Pak jsou tu dva cernosi, PAUL a SAIKO, jsou furt veseli, lestime s nima cutlery a porad maj pusu od ucha k uchu. Nemec je sympatak, ale nejakej zzenstelej a ptal se Terezy, proc furt chodi pro ten kecup, vzdycky ho nemuze najit, tak jde za nim, a on uz si mysli, ze tam Tereza lita schvalne. To vis, ze jo. Paje se zamlouva i ten s tim melounem. A stejne je nejhezci Jeanette O’Kefee, nase managerka hotelu. Baba jak lusk. Nebo spis jenom baba. Kecly jsme se Slovakem a rikal, ze sme predevcirem Slavka pekne zridily, tak jsme mu vylozily, ze se zridil sam a at se priste prijdou zridit oba dva. Zejtra dem do Wexfordu tukat na MARTYHO a jestli nam neco nenajde, tak jdem pod most.

Vcera vecer tu byl zas Slavko, pokecali jsme u vinka. Vypravel historky z USA a premlouval nas, at tu zustanem az do Vanoc. Mame si odlozit skolu, zavolat domu a vubec, co furt resime. Doufame, ze nam pomuze sehnat naky ubytovani, ale asi nejsme priorita, protoze mu maj v nejblizsi dobe priject naky pribuzny. Rano leje jak z konve, takze musime do Wexfordu taxikem. Prijel pekne pozde, takze se z nasi rezervacky internetu na hodinu stala jen pul hodinka a stejne jsme zadnej bejvak nenasly. Ale potkaly jsme na ulici MARTYHO - Mastnaka. Honem jsme se na nej vrhly, jestli by nam nemohl pomoct, kdyz je ten mistni domorodec. Rikal, ze neco zkusi a at v pondeli zajdem. Tak se budem modlit. Na pokoji jsme cely odpoledne prospaly a vecer cumime na bednu, protoze davaj na CNN “Seznamte se, Joe Black,” tak slintame nad Bradem Pittem a cinskou polivkou.

DAVE dnes asi spadnul z visne. Uz rano na chodbe se na nas usmal. Poprve v zivote jsme videly jeho zuby. Povysily jsme - sverili nam kazde 4 stoly k obsluze. Paja krasne obslouzila 2 stoly a tesne pred placenim ji MARIA poslala nalestit cutlery a vyzrala si vsechny dyska. Cubka jedna Terezu poslala po par hodinach na prestavku, ale Tereza ji prinesla celou osatku noveho chleba. No co, BREAK a BREAD je skoro to same. Potkaly jsme Slavka, jak tlumocil v kanclu novemu zamestnanci Luisin uvitaci proslov. Je to Slovak a bude myt nadobi. Huraaa, je tu nekdo horsi nez my. DAVE se asi opravdu zblaznil. Terezu setrne opravil v anglicke frazi, Paju poklepal pratelsky po rameni, kdyz delala kavu a pak se nas obou ptal, kdy se zas uvidime, cenil zoubky a zvedal palec, ze jsme dobry. On asi nebude tak spatnej:) Ale smradi nas zas poslali driv domu, bylo tam fakt prazdno. Doufame, ze uz zacne poradna sezona, abysme si vydelaly ty miliony. Mame rymu, ale to nevadi, aspon mame krasny, pravy, anglicky, nosovy prizvuk. KLAS nam pry zavidi, ze si spolu muzem pokecat, ze ona tu nikoho z Holandska nema. Pocasi se drzi stale Irske. Vecer trousime britke vtipky o budoucim homelessactvi.

Po opici jsme se probudily kolem 13 hod. Posnidaly jsme cinske polivky a vydaly se na turu do Wexfordu. Vyslo nas to presne na 56 min. Zacaly jsme behat po tech ubytovacich kancelarich a snazily se primet pani za pultem, aby za nas zavolala na naky ty inzeraty. Rekla, ze ne, ze je BUSY, takze jsme ostrouhaly mrkvicku. Aspon jsme si konecne daly GLASS OF GUINNESS na pocest Pavly jmenin. Ale moc na pocest to nebylo, neb tmave pivo irske nelahodi prevelice nasim smyslum. V dalsi kancelari zas kroutila pani hlavou, ze mame vsechno jen na 6 mesicu, az pak vytahla naky telefonni cislo, at tam zkusime zavolat. Koupily jsme zas flasu vina a na ochutnavku ten jejich slavnej BULMERS, coz je alkoholicky jablecny most. Zpatecni cestu jsme absolvovaly taxikem. Taxikar nadaval, ze si vsadil ve fotbale na CZECH REPUBLIC a my to zrovna pekne projeli. Z recepce nas nechali zavolat na par inzeratu, ale kde nic tu nic. Vse bylo pro jednu osobu nebo na 6 mesicu. Takze jsme asi HOMELESS. Ale maj tu pekny mosty. Lezime na pokoji a premyslime, kam se vrtnem a probirame stare lasky u PINTY BULMERS. Zitra budeme cely den v praci, to bude raso. A taky jsme mely dneska dostat vyplatu, tak zitra zajem za nasi chlebodarkyni. Koupily jsme otvirak na vino, protoze ten vcerejsi rupnul. Smrad jeden! A zkyslo nam mliko!!!! :))

Tak dnesek byl LOVELY:) Spaly jsme do obeda a pak si vzaly taxika do Wexfordu. Docela parada, dostavame od hotelu slevovy VOUCHERY, takze jedna jizda do mesta nas vyjde 1,5 euro na osobu. Sly jsme se zeptat do jedny agentury na ubytovani. Poslali nas koupit noviny, at si prej radsi najdem nakej inzerat na share house, ze je to levnejsi. Tak hledame, ale nechce se nam obvolavat desitky inzeratu, tak jeste jdeme jinam. Pani je ochotna, ale rika, ze ma vsechno jen na 6 mesicu a vice a my tu do Vanoc bejt prece jen nechceme:) Ale o necem prej vi, ze tam zavola a my mame prijit zitra, tak uvidime. Pak vytouzenej internet, hodinka v knihovne utekla jako voda, ale nemuzem stahovat fotky, takze sme trochu nakrknute. Koupily jsme si vinko, zejtra mame DAY OFF, tak se aspon vozerem. Od 18:00 jsme sly na sichtu a byla to pohodicka. Na terase byla barbeque, prisla klasicka irska kapela a vyhravala mistni vypalovacky - bylo veselo. Mame rekord ve spropitnym: Paja 6 euro, Tereza 10 euro. Takhle kdyby to bylo vzdycky!:) Je sranda, jak na sebe s Pajou zaciname mluvit anglicky. Dnesni rozhovor vypadal asi nasledovne:”Kam se dava ta sul?” “Tam, jak je ta velka FRIDGE, jdes uz?” “Jo, jasny,jen to tam jeste VYWIPNU.” Uz nam to leze trosku na mozek:) Paja mela jeden z prvnich dnu, kdy obsluhovala (nebyla tam MARIA, tak ji nedavala sve povedene kuchynske povely) a samozrejme excelovala. Pustila panovi chleba do klina a von ji ani, hajzlik, nedal spropitny. Dalsi pani ji nazorne ukazovala, co znamena velka a mala porce. Pak ji vzala listek a radsi si tam svou objednavku napsala sama. To fakt vypadame, ze nerozumime?:)) Potkaly jsme Slavka (Cech od babci, kterej taky pracuje v hotelu) a pozvaly ho vecer na vinko. V pul jedny rano kdosi klepe na dveere. Je to on, ma po sichte (zdrhl o hodinu a pul driv, portyr jeden usatej). Hned zacal vyprazdnoval obsah svych kapes. Huraaa, prinesl vino! 2 vina!! 3 vina!!! Jsou hodne podobny tem, co prosavame v baru!:) Toz pekne jsme sa vozraly! Teprve v pul pate rano se Slavko vesele kolibal do sve kuci v B&B. V ramci odusevnelych debat vymyslel, jak se zbavit svych spolunajemniku, zejmena pani, ktera to ma pry tezky (”blba kombinace”), je stara a neumi anglicky. Orla ji neprijala ani na myti nadobi. Anglicky asi Slavko opravdu moc neumi, byl jen 5 let nacerno v USA. Pak se mu pry trosicku zastesklo, tak jel domu a Irsko je dle nej jen tak mimo plan. Srdecne se rehtal nasim cisnickym zkuseostem a zazitkum, ale rikal, ze kdyz uz nas jednou vzali, tak ze nas jen tak nevyhodi. Uz se zvedalo slunko nad rekou SLANEY, tak jsme to zabalili.

Den jsme zacaly kurzem s “Dear Louise Kemp.” Klasicka prednaska s projektorem, pozorne poslouchal i hosik vedle nas - Rorry. Je tu prvni den a bude nosit jidlo, rikaj tomu RNNER. Louise se nas snazila vtahnout do debaty, kreslily jsme sve oblibene jidlo a jak vypada HYGIENIC a UNHYGIENIC EMPLOYEE. Louise je z Anglie, procestovala cely svet, chova osly a 5 psu a skace z letadla, kdyz se nudi. Da se ji rozumet, ale po 3 hodinach uz to bylo na pepku. Dozvedely sjme se napriklad, ze si mame myt ruce po zachode, 20 sekund omyvat ruce pod tekouci vodou ze vsech stran, vcetne dlani prstu a zapesti. Mame se oblekat od hlavy az k pate a vyslechly jsme pusobivy zivotni cyklus bakterii. Instruktazni video bylo fakt jak pro debily, ale po napsani testu prej dostanem nakej certifikat,tak proc ne. Doma s tim budem machrovat. Billy se ptal, jakej byl kurz, Paja rekla, ze “QUITE INTERESTING”, nacoz Billy reagoval uprimnym zhnusenim a udivem:”INTERESTING?” No jo, byla to nuda:)) Jinak v praci pohoda, DAVE mel zase volno. Tereza obsluhovala jakehosi pana, samozrejme jakmile otevrela pusu, hned se ptal, odkud sme.nejvic ho zajimalo, jestli jsme zazily komunisty a jestli je to u nas uz ted oukej. A chvalil Prahu,e tam byl. Dnesni spropitny zustalo na nule, ale Paja nasla pod stolem 20 centu, takze nam zpravila reputaci:)) Vecer jsme zneuzily Cinama, aby nam udelal sandwich sebou na pokoj. Pisou nam holky, co jedou dnes makat do Recka na nase puvodni pracoviste, ze uz sou na letisti. Tak s nima soucitime, jejich trajekt jezdi asi jednou tejdne, takze zlatej zmatek v nocnim Dublinu/ Jsme zvedavy, o co jsme prisly. Tady zase prsi, ale zejtra makame jen od 18-22hod. Huraaa, pojedem do Wexforduuuuuuu!!!!