Irský deník – Terezy Daňkové a Pavly Sosnové

Pavlinka mela rano malou nehodu. Pri pokusu o otevreni okna ji cely zuchlo na ruku. Pekne ji to natejka, tak se modlime, aby utahala vsechny taci. Bara s nami jde rano do FERRYCARRIGU zeptat se, zda by tam mohla vydelat naky grose. Jsme na to zvedavy. V baru je nova cisnice. Jmenuje se LAURINA a cumi jak pucek. Aspon za nas udela pribory apod. Tereza dnes mela na svem place samotneho velkeho MR. GRIFFINA, ktery vlastni cely FERRYCARRIG a dalsi sit hotelu. Jesteze ji to nikdo nerek, jinak by asi nervozitou vsechno kolem porozbijela. Jinak huraaa, dnes jsme nemely zadnej velkej pruser a DECLANE nam prinesl dyska za nedeli. Mame radi DECLANE:)) MARTY pro nas zadnou praci nema. Taky hodnej kluk:) Tak jsme mu za odmenu prosedely 2 hodky na netu. Po ceste domu jsme sly pres staveniste a byly jsme trosku v soku nad chovanim irskych kopacu. Jsou to rozeni gentemani: jeden ukazuje cestu, druhy podava ruku, treti zdravi, ctvrty mrka a vsichni jsou veseli a pritom slo o 50 metru cesticky kolem traktoru. Po ceste na nas kazde druhe auto troubi a mava, az si rikame, co se deje. Irska kultura nam zacina prirustat k srdci:) Uz se nedivime, ze tu lidi zustanou na dyl a vecer resime, jestli preci jen nekam nevyrazime i pristi rok:) Ale do Recka asi ne - psaly holky, ze jedou domu, ze je to tam peklo. Pracujou od 7:30 - 21:30, more vidi jen z balkonu, vyplata 400 euro za mesic, smlouva zadna a prej tam z nich delaj poskoky.Takze jsme to, aspon prozatim, vyhraly. Za 33 Kc na hodinu bysme nemakaly ani doma. Zlati nasi Irove.

Rano jsme u snidane potkaly novou Cesku. Jmenuje se Bara, uz tu loni 10 mesicu makala, a tak prijela zas, dle jejich slov: “vydelat naky grose, aby mohla odject s frajerem do Indie.” Jdeme na maly nakupek do Wexfordu, a protoze je slunecno, rozhodly jsme se vyrazit na prvni vylet do IRISH NATIONAL HERITAGE PARK. Spousta fotek, blbly jsme ako mala decka:)Navlikaly jsme se do historickych kamizolek a davaly kosiky na hlavu. Clovek prece musi nak vypnout. Park mapoval irsky osidleni od doby kamenny do prijezdu Normanu. Fakt pekny, ani jsme od toho tolik necekaly, takze prijemny prekvapko. Vecer zas popijime u SLAVKA a hucime do nej kvuli bytu. Pristi stredu prilitaj jeho pribuzny, tak sna uz…jinak uz asi kiksnem. Rekly jsme MARTYMU, ze v pondeli odejdem. Jsme pripraveny spat klidne v predsini u SLAVKA, ale proste tady uz vyzirat nemuzeme. Stejne je to sranda, bydlime uz v Irsku skoro mesic GRATIS. Jsme to ale sikulky:))

Spaly jsme az do obeda a pak jsme si udelaly skvelou snidani. Vyrazily jsme do mesta a udelaly jsme si radost nakupem hadriku, abysme furt jen nekupovaly chleba a maslo. Obed jsme si daly v nasem oblibenem bistru ABRAKEBABRA, kde se radi cpeme kureci smesi v kukuricnych plackach. Potkaly jsme na ulici 2 Cechy, co uz tu jsou nekolik let, tak mame dalsi telefonni cislo, kdybysme prahly po materstine.

Konecne jsme byly zaprahnuty v hostelu. Povlikaly jsme postele ve 3 pokojich a usoudily jsme, ze prace pokojskych neni pro nas. MARTY se nas ptal, do kdy tady budem. Takze asi uz krizovka. SLAVKA napsal sms, ze zejtra do agentury nejdem. Ale at se nebojime, ze nam neco slibil, tak to dodrzi. Ale nam uz tece do bot. Tereza pronesla:” Ja toho chlapa vykucham.” Popijime vinko a vymejslime, co proboha udelat. Potrebujem od SLAVKA jeden jedinej zazracnej podpis na smlouve! Ale asi to neni tak jednoduchy, jak se zda nam…

Ranni budicek nas trochu nakrknul, byl uz na 8:00! Rano jsme surovaly v baru a Paja byla zas pridelena do kuchyne, delat sandwiche. Klabosila tam s “MELOUNEM,” a zas ji dal melouna. Tereza zas slintala a prosila, at ji da ochutnat:) Ohledne nepratel na pracovisku mame novy objev, a to CATRIONU. Opravdu prijemna a sympaticka holka. Tvori na nas jeden usklebek za druhym. Serve Paju, ze nedoplnila SHERRY TOMATOES a v tu ranu zaneradi celou kuchyn nakym svinstvem a jeste se k tomu smeje na cely kolo. Tereza vylila zakaznikovi limonadu primo do klina. Pak nerozumnela, jaky druh syra chce zakaznik na testoviny, tak se ji BILLY ptal, jestli to nebyl KOZI SYR a vtipne gestikuloval, ukazoval ruzky, kozlik jeden sikula:) Jako by nevedel, ze tohle slovicko jsme se zrovna ve skole ucili. Dyska za minulou nedeli nak nedorazily. Jsme totalne grogy, devitky nas trochu dostavaj. James mel narozky a vsude se tim chlubil. Tak jsme mu aspon zazpivaly happy birthsday a byl spokojenej.

Dnes z prace i do prace taxikem, jsme mrtvy, nozicky boli jak cert. Ale pekny pocasi a dostaly jsme venkovni stoly, takze jsme se opalovaly pro praci.

Tereza mela nakej pruser s 20 eurama. Moc jsme to nepochopily, ale zkratka BILLY tam lital a bud mu chybely v kase nebo nekdo nevratil drobny. Kazdopadne my jsme o tom nemely ani tucha, ale bylo to divny. BILLY to ale nak neresil, nakonec mavl rukou a bylo.

Poznaly jsme taky zakazniky, ktery jsou horsi nez osina v prdeli. Konyvka s varici vodou byla prej “VERY COLD,” kdyz ji Paja odnasela, malem se oparila. Pani s plnou pusou sandwiche prskala, ze je nespokojena, stezovala si managerce hotelu, ze sandwich byl hnusny, obsluha spatna, caj ledovy a celkovy servis hotelu absolutne hrozny. Tereza se snazila vysvetlit, ze ta konyvka s cajem se ji zdala skutencne docela varici, ale pan zkrivil ksicht a pravil:”NO DISCUSSION!” Hadame, ze to mely nakonec vsechno zadaco a priste prijdou zas. Taky dobra taktika:)

V hostelu u MARTYHO je nova holcina. Je z Polska, taky tu bydli zadaco a taky tu ma “pracovat,” ale MARTY ji furt rika, ze zatim zadnou praci nema. Takze uz tu nejsme jediny vyzirky. Rikala, ze nevi, co si o nem ma myslet, ze je asi trochu naivni (ukazujic na otevreny SAFE v recepci), takze tu mame spriznenou dusi. Ale musime s ni komunikovat anglicky, po slovansku to fakt nejde:)

Rano jsme jiz podruhe zavitaly do BANK OF IRELAND a udelaly si radost proplacenim seku. Dneska dokonce prosvita sem tam slunicko a my jsme v praci dostaly na starost venkovni stoly, takze chytame bronz a bronzove mince od zakazniku. Byla tam zas svatba, takze poradnej otoc. NICKY se nas obou separatne tazal, jestli nechceme bejt jeho DARLING a BILLY zas na Terezu mrkal, jestli ji Pavla vyridila, ze ji miluje:) No zkratka, opravdu uvolnena atmosfera na pracovisku:) Paja mela par pruseru, obcas neco zapomnela, ale vse vyvazilo konecne secteni dysek. Daly jsme je zase na pul, takze kazda 30 euro pekne na ruku bez podelanyho daneni. REKORD!:)Byly jsme popijet u SLAVKA, jak jinak. Lateril, ze nezname skupinu DEPECHE MODE a priste musime skladat povinne zkousku ohledne jmen clenu kapely, nazvu pisni apod:)V utery snad pudem do agentury vybojovat nakej ten bejvak pro nas. Jsme mrtvy. “Obedvaly jsme” az v 18 hod, byl to fakt kolotoc.

Rano jsme zvesela pochodovaly do prace. Pavlinku nak boli v krku. Pracujem zas od 12-16 hod, coz je skoda, protoze 4 hodky tam utecou jak voda a kdyz uz se tahnem takovou dalku, tak si chceme neco vydelat. Ale dokonce uz jsme se pristihly, ze se do prace tesime, jednak na dobrodruzny lov dysek, jednak na pratelsky ksichtiky. I ten DAVE uz nam je celkem sympatickej. Kazda jsme zas mela prideleny k obsluze vlastni stoly, a tak jsme kmitaly na vlastni pest. Nase jinak dokonala spoluprace dnes drobatko selhala. Listek s objednavkou jidla nedorazil do kuchyne dle planu, a tak nastvani hosti zdrhli bez placeni, uz je nebavilo cekat. Trochu pruser, takze doufame, ze si nepudou stezovat nekam na vyssi mista. DAVE s nama vtipkoval o babce z B&B (Mrs.Gill). Asi ji tu zna opravdu kazdej:) Po praci jsme si vyzvedly seky. Huraaaa, dalsi MONEY MONEY!:) Odmakaly jsme sice stejny pocet hodin, ale Tereza dostala sek na 130 euro a Paja na 170 euro. Ten,kdo to vypisoval, byl asi sjetej:) Ale nam to nevadi, hlavne ze sme bohaty. Jdeme se zezrat za SLAVKEM a PETEREM. Napaji nas vinkem a rika, ze jeho pribuzny fakt behem 14 dni prijedou a ze tu samozrejme potrebujou bejvak, takze se nase situace brzo vyresi. Chtej tu bejt asi na 3 roky a navic v zari ma priject SLAVKOVO segra, takze by nas pak vystridala. Zejtra mame zas “poradu,”tak se modlime. Odhodlani jit pesky mizi s prvni kapkou deste, a tak si zas vezem zadky. MARTY v hostelu chce zas “some help,” kdyby prej prisli novi hosti, tak at hlidame recepci. Nenapadka mu naznacujem, ze u nej potrebujem bejt jeste dalsich “few days.” Vypada to, ze nema nic proti, je samej NO PROBLEM. Je to fakt flegmous intelektual.

SLAVKO se nam ozval, at prijdem rano k nemu na barak. Snidame toustiky a chytame taxika do Ferrycarrigu. Zas nas veze twen z Rumunska zaszastavujeaz div ne pred Slavkovo dverma. Babca hned ze zahradky mava. PETR se SLAVKEM nas vitaj a hosti irskou kavickou. Pavla:” Tys nam tam do toho neco cmrndnul, vid?” Slavko: “Hahaha, jak to zkouma.” Zejtra se mame stavit po praci na vinko, mel by totiz dnes dostat nejake zpravy. Delame si nadeje na ctyrluzak s jeho pribuznyma, ktery maj dorazit behem par dnu. Pavla jde nenapadka okouknout6 jejich horni patro s loznicema, jestli bysme se tam fakt nekam nevesly. Hm, asi ne, ledaze bysme se promenily v sardinky. Prace dnes od 12 do 16 hod, ale spokojenost nejvetsi. Mely jsme obe na starost venkovni stoly, bylo i docela pekne a tak jsme v symbioze vytloukly dysko 23 eur. Zavalila nas vlna solidarity a rozdelily jsme se na pul. Paja mela par nehod. Rozlila 2 plne sklenice vody, vsechno ji padalo na zem, ale vsichni vse taktne prehlizeli. Billy se Terezy ptal:” Do you like me?”, protoze za nim leze kdykoliv neco potrebuje. Tereza diky pestrosti sveho anglickeho slovniku, zvlada jen> “Yes, I like you.” Vyrazime na cestu do Wexfordu a psychicky se pripravujeme na pesi turu. Ale kdo nam to nestavi u hotelovych bran? Frajer James se svym bilym sportakem. Tereza pres Jamesuv sarm ani nevidi, ze auto je tridverove a rychle useda na predni sedadlo, aby ji ho nahodou Paja nevyfoukla. Tereza se zubi na Jamese a Paja se ji snazi taktne naznacit, ze bude muset zvednout zadek, protoze auto jine dvere nema. Tereza nervozne septa:”Sedeej.” Blik cvak (konecne ji to doslo) a jedem. James se lehce naparuje, ze ted jede do fitka(asi pracuje na te vanicce) a pri prvnim naznaku slunecniho paprsku si nasazuje sve borecke slunecni bryle. Paja potichu utrousi, ze v ty kosili nevypada vubec zle, ale jinak samozrejme celou cestu mysli na sveho Pepu:) Tereza rika, ze je divny, jak se tu jezdi nalevo a pak z ni omylem vypadava, ze je to pekne hnusny. MARTY zas pro nas zadnou praci nema. Jen jde vecer na pivo, tak mu mame ohlidat recepci. Ukazuje nam, kde schovava klice od sejfu, kdybysme potrebovaly nekoho ubytovat. To je BOREC. Ani poradne nevi, jak se jmenujeme:) A pak zas piskal na pistalku…